Tohle u nás dělaj ženský

19. 10. 2015 8:05:00
...proč to sem vlastně vůbec píšu. Protože nejen někde v orientu, ale i u nás, v samotném srdci Evropy žijí civilizací nepolíbená hovada ...

„Potřebovala jsem vymalovat,“ poznamenala mezi řečí kamarádka. „Tak jsem si objednala jednu malou rodinnou firmu.“ Seděly jsme v malé útulné vinárničce mezi paneláky na Černém mostě, kam se dá v klidu zajet i s invalidním vozíkem a popíjely – já kupodivu opravdu dobré červené a Andulka střik. Nesešly jsme se docela dlouho, a tak jsme samozřejmě probíraly všechno možné, rodinami počínaje a zdravím a prací konče.

„Ty mi to nebudeš věřit,“ pokračovala. Už jsem od ní slyšela lecjaké příběhy, které tak nějak naostro mapovaly vztah běžné sídlištní populace ke spoluobčanům, přišpendleným řízením osudu na pojízdné křeslo, a ne vždy to byly zrovna veselé historky.

„Tak to vybal,“ řekla jsem.

„Přišli dva,“ přivřela oči a lehounce, možná trošku nevěřícně se usmívala. „Otec se synem.“

„Natáhli tě?“ napadlo mě jako první.

„Ne,“ podívala se z okna. „Oni – normálně pracovali a v poledne šli na oběd.“

Čekala jsem, co z toho vypadne.

„No,“ navázala, „když teda odešli na baštu, tak jsem si řekla, že se konečně dostanu na záchod. A tam, uprostřed mísy, trčelo obrovský smradlavý hovno, obalený papírama. Zvedl se mi z toho kufr.“ Na chvíli se odmlčela. „Spláchla jsem to, samozřejmě, a ten hajzl jsem umyla. Ale proč ti to říkám. Když se vrátili, povídám – pánové, prosím, příště, až použijete toaletu, mohli byste po sobě spláchnout?“

„A?“

„No, ten starší se na mě podíval a povídá: Milostivá pani, tohle u nás dělaj ženský. Tím to pro něj zvadlo.

„Kecáš,“ řekla jsem.

„Než odešli,“ dodala, „nechali mi tam ještě jedno. Ale to není všechno, zaculila se. „Na úklid jsem si pozvala jednu paní. Vyprávím jí to a ona se na mě tak dívá, jako o co mi teda jde, a pak povídá – ale u nás doma je to stejný. Jako kdybych byla nějaká divná, že to vůbec řeším. A vám to nevadí? zkusila jsem to. A co s nima nadělám, ona na to.“

„To by mi nejspíš bouchly saze,“ poznamenala jsem. „Asi bych jim ten jejich výtvor nacpala do tašky mezi nádobíčko.“ Jenže, došlo mi pak. Co opravdu nadělá křehká ženská, upoutaná na invalidní vozík? Nic. Spláchne a uklidí.

A proč vlastně sem něco takového vůbec píšu, přátelé. Protože nejen někde v orientu, ale i u nás, v samotném srdci Evropy žijí civilizací nepolíbená hovada a nepotřebují k tomu ani několikrát denně mlátit hlavou o modlitební kobereček, i když by jim podobný systém možná docela vyhovoval. Suveréni, po kterých i vlastní exkrementy uklízejí jejich matky, manželky a sestry, místo aby jim vymáchaly úsměv v obsahu toaletní mísy, jak by si taková bezohledná čuňata nepochybně zasloužila.

A to je vlastně vše.

Autor: Ludmila Svozilová | pondělí 19.10.2015 8:05 | karma článku: 27.87 | přečteno: 1194x

Další články blogera

Tato rubrika neobsahuje žádné články...

Další články z rubriky Ostatní

Ladislav Jakl

Dělají z nás ženy! Nebo jen hlupáky?

Jsme všichni obětmi tajemného spikleneckého experimentu, kdy pomocí přísad do potravin globální vládci nadělají z chlapů zženštilé hermafrodity, neschopné plodit děti?

28.3.2024 v 18:55 | Karma článku: 22.20 | Přečteno: 329 | Diskuse

Milan Šupa

Čerpejme sílu ke vzestupu z prožití reality Ducha

Myslím, tedy jsem! Tato slova jsou lež! Jsou omylem! Kdo je akceptuje, sází na falešnou kartu a promrhává svůj život. Ztotožňování vlastní jsoucnosti s rozumem a myslí je tou největší tragédií, která nás může postihnout.

28.3.2024 v 16:13 | Karma článku: 0.00 | Přečteno: 41 | Diskuse

Jiří Herblich

Slovo, které radí člověku je Božské tím, že chápe princip Božství

Kdo najde slovo své jako Božské tím, že uvěří. Ten najde slovo společné jako svoje a bude to slovo Boha v člověku.

28.3.2024 v 6:28 | Karma článku: 0.00 | Přečteno: 24 | Diskuse

Yngvar Brenna

Jakou chcete budovat společnost aneb pryč s Velikonocemi

Skutečně je to něco, za co máte utrácet peníze i čas a úsilí, abyste ty dopady potírali, či alespoň pokoušeli, byť zcela marně, zmírnit? Přece jde o to, jakou chcete budovat společnost.

28.3.2024 v 1:56 | Karma článku: 15.13 | Přečteno: 288 |

Jan Andrle

Nový oblek

Jak slíbil, tak udělal. Sliby se mají plnit, že. A já to stihnu nejen do vánoc, ale dokonce do velikonoc. Tady to je, přátelé blogeřníci.

27.3.2024 v 22:17 | Karma článku: 19.76 | Přečteno: 506 | Diskuse
Počet článků 123 Celková karma 0.00 Průměrná čtenost 815

Píšu.

Pořád ještě mě to hodně baví. Tohle mám zatím za sebou:

Hledá se autor bestselleru 2015 (nakl. Fragment), Černá série (Pusinky), po povídce též v 6. a 7. antologii českého hororu, 3. a 4. českém thrilleru (Ladislav Kocka), Hřbitov bílých králíčků (21 povídek, Viking), mysteriózní román s nádechem hororu Sběračka kostí (Krigl), Achernar, horor, lehce šmrncnutý mystikou a fantasy a hororový thriller Zemři, Kaine: Svatyně (obě Golden Dog). Kratší povídku sem tam potkáte i v nějakém tom sborníku. Kolem stovky dalších dokončených příběhů a dva mysteriózní romány zatím čekají na svého nakladatele.

Smoljak nechtěl Sobotu v Jáchymovi. Zničil jsi nám film, řekl mu

Příběh naivního vesnického mladíka Františka, který získá v Praze díky kondiciogramu nejen pracovní místo, ale i...

Rejžo, jdu do naha! Balzerová vzpomínala na nahou scénu v Zlatých úhořích

Eliška Balzerová (74) v 7 pádech Honzy Dědka přiznala, že dodnes neví, ve který den se narodila. Kromě toho, že...

Pliveme vám do piva. Centrum Málagy zaplavily nenávistné vzkazy turistům

Mezi turisticky oblíbené destinace se dlouhá léta řadí i španělská Málaga. Přístavní město na jihu země láká na...

Kam pro filmy bez Ulož.to? Přinášíme další várku streamovacích služeb do TV

S vhodnou aplikací na vás mohou v televizoru na stisk tlačítka čekat tisíce filmů, seriálů nebo divadelních...

Stále víc hráčů dobrovolně opouští Survivor. Je znamením doby zhýčkanost?

Letošní ročník reality show Survivor je zatím nejkritizovanějším v celé historii soutěže. Může za to fakt, že už...