Premium

Získejte všechny články
jen za 89 Kč/měsíc

Do noci

Kdo nemá rád tmu, ať s námi nechodí. Železniční most i staré smíchovské ulice se po setmění stávají  jedinečnými kulisami hororových příběhů. Vltavu a labutě máme na uklidnění...

 

 

Do stříbra noci

...

dnes v noci černá labuť spí                        

do stříbra zasazená                                    

v perutích zlehka oddechují sny                             

dnes v noci černá labuť spí                        

ledovým třpytem okouzlená

dnes v noci černá labuť spí                       

do stříbra zasazená                                      

 

 

 

 

Z mostu je řeka nejkrásnější. Ale za ním, v tmavých uličkách, vcházíte do úplně jiné reality. Dokonale hororové scenérii schází jen typický zvuk tichých kroků v zádech. Zmlknou, když se zastavíte, nechají vás vydýchat a než si s vámi začnou znovu pohrávat, dovolí srdci, aby se  malinko uklidnilo. Ale pak... Je to jen dojem, nebo jsou pořád nějak blíž? Raději se neohlížejte. Co všechno byste ještě mohli spatřit?

Inspirovalo mě to k jedné strašidelné povídce, malý útržek přidávám, jako náladovku.

Přešla výpadovku a zamířila na pěšinku za pilířem. Velké kamenné kostky se ve světle lamp mokře leskly. Cítila jemné brnění v zátylku.

Most měla ráda. V noci se z něho chodívala dívat na Vltavu, osvětlenou bílými i žlutými výbojkami. Labutě vypadaly na stříbrné hladině jako černé stíny. Jako negativ, strašně se jí to líbilo. Pomalu rozevřela prsty a nechala mobil spadnout do Vltavy. Lehounké, skoro neslyšitelné šplouchnutí. Zula se a s botami v ruce se vrátila na chodník u silnice.

Most byl její přítel.

Jeden přicházel shora, slyšela dunění jeho kroků na dřevěné lávce. Další dva měla v zádech, právě se vynořili ze tmy přilehlého dvorku a zamířili přes silnici. Nechali si mezi sebou malý rozestup. Jako lovci, když si nadhánějí kořist. Nebála se.

 

 

 

 

 

Raději se vraťme zpátky do osvětlených vln, k tichým labutím

...

doprostřed noci

...

uprostřed noci černá labuť spí

stříbrným světlem zahalená

na vlnách měkce dřímou sny               

uprostřed noci černá labuť spí

magií řeky omámená

uprostřed noci černá labuť spí

do stříbra zasazená

je světlem zasažená

bláznivá

němá

tma

 

 

 

Autor: Ludmila Svozilová | čtvrtek 16.4.2015 8:00 | karma článku: 15,11 | přečteno: 375x
  • Další články autora

Ludmila Svozilová

Koridor

Jmenuje se Patricie. Během jediného dne přišla o práci i o bydlení a ocitla se na ulici. K tomu má tajemství – cosi, co sama nedokáže definovat ani vylovit z paměti.

1.11.2019 v 11:45 | Karma: 22,97 | Přečteno: 830x | Diskuse| Poezie a próza

Ludmila Svozilová

Možná přijede i PPL

„Jestlipak věříš na Ježíška?“ zeptal se ten studený hlas. „Asi bys měla, protože se už brzo potkáte.“ Čerňák pro všechny, co se rádi bojí, nebo by si po vánočním doručovacím martyriu potřebovali alespoň malinko zchladit žáhu.

7.1.2019 v 8:08 | Karma: 24,59 | Přečteno: 814x | Diskuse| Poezie a próza

Ludmila Svozilová

Lucie se neholí

Aneb lehce nemravné vzpomínky neznámého cestujícího. Ať si to, prosím, Lucie neberou osobně. Je to jen takové ohlédnutí za ztraceným létem.

24.9.2018 v 8:00 | Karma: 26,26 | Přečteno: 1066x | Diskuse| Poezie a próza

Ludmila Svozilová

Jablečný čaj

Pomalu otočila plecháček dnem vzhůru. Zbytek jeho obsahu zmizel pod noži bruslí, připadalo jí, že provrtal dírku v ledu a prosákl až hluboko ke dnu; a tam dole se cosi zvolna otočilo, aby ho lačně vypilo. „Teď umřu?“ zeptala se.

23.7.2018 v 8:08 | Karma: 23,60 | Přečteno: 414x | Diskuse| Poezie a próza

Ludmila Svozilová

Sběračka kostí a Belialovi psi

Alžběta Pírková opouští šumavské Sudety a stěhuje se do Litoměřic. Právě tady, v městském podzemí a malebných kopcích Českého středohoří, bude muset svést osudovou bitvu nejen s Belialovými psy, ale i se samotným Knížetem temnot.

18.6.2018 v 8:08 | Karma: 23,53 | Přečteno: 385x | Diskuse| Poezie a próza

Ludmila Svozilová

Sklep

Rex stál zády k domu. Mručení, které vycházelo zpoza jeho vyceněných zubů, se Antonínovi ani trochu nezamlouvalo. „Rexíčku,“ zachraptěl. Strach mu svazoval nohy. „Pojď, potvůrko. Dostaneš buřtík."

12.2.2018 v 8:00 | Karma: 24,14 | Přečteno: 591x | Diskuse| Poezie a próza

Ludmila Svozilová

První láska

Třpytila se v měsíčním světle, zanořená do černých korun stromů; nemilosrdná, vědoucí, strašná. Skála. Měl pocit, že se mu zastavilo srdce.

30.1.2018 v 8:15 | Karma: 23,63 | Přečteno: 364x | Diskuse| Poezie a próza

Ludmila Svozilová

Podvečer, den první...

Královna odhodila šaty z barevného listí a zahalila zlatem zkřehlé nahé tělo. Jak jsi krásná, cesto, když nemáš nic než světlo...

3.1.2018 v 8:35 | Karma: 22,14 | Přečteno: 372x | Diskuse| Fotoblogy

Ludmila Svozilová

Nad hladinou kouř

Kdy jenom, kdy mě to napadlo poprvé? Kdy? - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - -

27.11.2017 v 8:01 | Karma: 22,58 | Přečteno: 356x | Diskuse| Poezie a próza

Ludmila Svozilová

Samota

Otočil se zády ke kolejím a pomalu vykročil. Každé došlápnutí na pochroumanou nohu ho ostře zabolelo. Tohle rozejdu, nařídil si Arnošt. Jen ještě vědět, kde jsem.

7.9.2017 v 8:07 | Karma: 21,60 | Přečteno: 542x | Diskuse| Poezie a próza

Ludmila Svozilová

Rare

Jak je máte rádi vy? Rare, medium rare, medium well, nebo well done? Surfujete nabídkami realitek? Jezdíte na zabijačky? Tak pozor...

7.8.2017 v 8:08 | Karma: 21,81 | Přečteno: 573x | Diskuse| Poezie a próza

Ludmila Svozilová

Jen si tak trochu poskoč

Staré domy. Plné vzpomínek. Starých tragédií. Nikdy nevíte, s čím se v nich potkáte. Možná už nedokážete vyjít ven. Možná...

18.7.2017 v 8:00 | Karma: 22,20 | Přečteno: 393x | Diskuse| Poezie a próza

Ludmila Svozilová

Kruh

Malé kopečky skrčené v suché trávě. Musela popojít až do středu, aby je uviděla. Přikrčila se a ometla z nich vrstvu navátého listí. Vlásky, světlé i tmavé, plné drti z odumřelých rostlin. Krovky brouků. Hlína v očních důlcích.

13.6.2017 v 8:08 | Karma: 21,94 | Přečteno: 426x | Diskuse| Poezie a próza

Ludmila Svozilová

Vilma

má ráda gotickej metal -----------------------------------------------------------------------------

18.5.2017 v 8:08 | Karma: 22,26 | Přečteno: 354x | Diskuse| Poezie a próza

Ludmila Svozilová

Kostelník

Nic nevíš. Co když jsem si to celý vymyslel, jen abys tu se mnou chvíli vydržela? Možná jsem to byl já, komu se to všechno zdálo. Možná...

7.4.2017 v 8:08 | Karma: 20,96 | Přečteno: 444x | Diskuse| Poezie a próza

Ludmila Svozilová

Tenhle svět ztrácí svůj tvar

Jako by se už stalo všechno, co se stát mělo. - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - -

6.3.2017 v 8:08 | Karma: 21,75 | Přečteno: 1588x | Diskuse| Poezie a próza

Ludmila Svozilová

Blízká setkání třetího druhu

Jen vysvitne sluníčko, už se vám na zahradě producírujou vetřelci, pardon – vetřelkyně. Tak hrr na ně.

27.2.2017 v 8:00 | Karma: 22,99 | Přečteno: 406x | Diskuse| Fotoblogy

Ludmila Svozilová

V tenkých spojích roste tráva

„Někteří jsou skoro neškodní. Spousta z nich svou kořist jen roztrhá na kousky a pomalu pozře. To ještě není tak zlý. Ale jsou mezi nimi i takoví, co ti sežerou duši.“

24.1.2017 v 8:08 | Karma: 24,25 | Přečteno: 564x | Diskuse| Poezie a próza

Ludmila Svozilová

Konec světa

Něco se tam hýbe. Dlažební kostky byly úplně černé, tak temné, že podobnou čerň ještě nikdy neviděla. Možná by se do nich dal zabořit prst a bůhví, co by se stalo, možná by úplně zmizel, možná by mě ta věc vcucla.

2.1.2017 v 8:08 | Karma: 21,87 | Přečteno: 389x | Diskuse| Poezie a próza

Ludmila Svozilová

Poslední autobus

... má je pomsta, praví Pán --------------------------------------------------------------------------

31.10.2016 v 8:09 | Karma: 21,02 | Přečteno: 485x | Diskuse| Poezie a próza
  • Počet článků 123
  • Celková karma 0
  • Průměrná čtenost 843x
Píšu.

Pořád ještě mě to hodně baví. Tohle mám zatím za sebou:

Hledá se autor bestselleru 2015 (nakl. Fragment), Černá série (Pusinky), po povídce též v 6. a 7. antologii českého hororu, 3. a 4. českém thrilleru (Ladislav Kocka), Hřbitov bílých králíčků (21 povídek, Viking), mysteriózní román s nádechem hororu Sběračka kostí (Krigl), Achernar, horor, lehce šmrncnutý mystikou a fantasy a hororová thrillerová duologie Zemři, Kaine: Svatyně a Zemři, Kaine: Stín (všechny Golden Dog). Kratší povídku sem tam potkáte i v nějakém tom sborníku. Kolem stovky dalších dokončených příběhů a dva mysteriózní romány zatím čekají na svého nakladatele.