Kde přezimuje duše

možná pod oblázky v řece, ve větvích stromů, ve škvírách mezi kameny gotických katedrál, skrytá pod omítkou panelových domů, v uschlé růži, je zahrabaná v pískovišti, číhá v nacpaných regálech nákupních center...

Kde

přezimuje

duše

~ 

možná pod oblázky v řece

špinavá voda studí

ne

snad ve škvírách mezi kameny

zdiva katedrál

v obloucích gotických věží

~ 

ve větvích stromů

v hromadách nalámaných klacků

na topení

změní se v plamen

jak uschlá růže

letní sen zapadlý pod sněhem

~ 

co když je skrytá pod omítkou

panelových domů

občas se probudí a vykoukne

jestli už přestalo mrznout

má hlad

a žízeň

~ 

je zahrabaná v pískovišti

čeká pod kyblíčkem

zapomněli ho tady

a mě taky

ty děti

vzdechne rezignovaně

~ 

číhá v nacpaných regálech

nákupních center

na pocintaných pultech výčepů

chce se jí křičet

jsem tady, to jsem já

vaše duše

~ 

nechali jste mě v práci

ležím pod podložkou na myš

doma, před vaším počítačem

hej

kde jste kdo, jsem sama

je mi hrozná zima

~ 

zalezlá pod rohožkou

činžovního domu

drahej nájem, já vím

a všechno ostatní taky

mrznu mezi lacinejma jogurtama

a petkama s pivem ve vaší lednici

~ 

v posilovně s těma zazobanějšíma

a v kosmeťáku

je mi z vás nanic

na co to všechno potřebujete?

zastavit čas, to byste chtěli

musím se smát

~ 

možná mě nepostrádáte

k čemu taky potřebujete duši

je to přežitek

máte přece televizi

všechno, o co se nestaráte, zahyne

copak to nikomu nedojde?

~ 

kde přezimuje duše, kdo to ví

možná pod oblázky

možná v tichu kostelů

co když ani trochu nechce spát

chce slyšet tlukot srdce

než umře

~

možná moc miluje

a proto je tak osamělá

záleží mi na tobě

možná jsem jediná, můj člověče

sama v mokré trávě

čekám ve sněhu za plotem

~

schovaná